Honosná vila, která stávala na okraji libereckého letiště na hranici Růžodolu a Františkova, měla pohnutou historii.
„Postavil ji v roce 1904 Josef Brosche, majitel továrny na pletací přízi,“ informuje Pavla Haidlová ze Spolku přátel Ostašova, který dosud méně známou historii vily neúnavně mapuje.
Po válce dům nějaký čas využívala StB a v noci z 2. na 3. dubna 1951 sem převezla vězněného Berana.
„Spolu s ním zde bylo v naprosté tajnosti za zamřížovanými okny a pod silnou ostrahou drženo několik dalších vysokých hodnostářů a sester dominikánek. Podle vzpomínky jedné z nich zde Berana okradli i o to málo, co mu dosud zůstalo, byl trápen hlady, v noci buzen světlem a s ním internované řádové sestry byly nuceny ke spolupráci s StB,“ uvádějí autoři knihy Stalo se na severu Čech.
Jak se vlastně hodnostář do internace dostal? Po převratu v roce 1948 odmítl podřídit církev komunistické moci a exkomunikoval a suspendoval kněze Josefa Plojhara, který přes jeho přísný zákaz přijal místo v komunistické vládě.
Od roku 1949 až do roku 1963 byl následkem toho protiprávně internován pod dohledem StB na různých místech Československa, nejprve v arcibiskupském paláci v Praze a posléze na dalších místech: Myštěvsi, Mukařově, Paběnicích či Mladé Vožici. Izolace byla velmi přísná, styk s okolním světem minimální a neměl ani žádný vlastní finanční příjem.
O Beranově propuštění se jednalo už v roce 1956
„Plojhar Beranovi zákrok proti své osobě nikdy nezapomněl. Například když vláda v roce 1956 jednala o Beranově propuštění z internace, Plojhar byl striktně proti,“ uvádí publikace Stát a církev v roce 1950.
Fotogalerie |
Během internace byl Beran neustále sledován a StB se na něj pokoušela opatřit či vyrobit kompromitující materiály. Konkrétně během dvouletého věznění v Růžodole StB mimo jiné tajně přimíchávala do nápojů a jídla pro arcibiskupa a řeholnici, která se o něj starala, afrodiziaka v naději, že bude mít příležitost natočit nějaké nepatřičné scény.
„Ovšem akce skončila debaklem, neboť nejenže nedosáhla úspěchu, ale arcibiskup nakonec příslušníka StB, který ho tajně natáčel, přistihl,“ napsala Stanislava Vodičková v životopisné knize o Beranovi Uzavírám vás do svého srdce.
Kardinál zemřel jako vyhnanec v Římě
V roce 1963 byl Beran propuštěn z internace, bylo mu však zakázáno zdržovat se v Praze a vykonávat arcibiskupský úřad.
25. února 1965 jej papež Pavel VI. jmenoval kardinálem. Stát povolil arcibiskupu Beranovi odjet ze země do Říma na slavnostní předání kardinálského klobouku; už mu ale nedovolil vrátit se zpátky a Beran v Římě roku 1969 jako vyhnanec zemřel. Stal se tak jediným Čechem, který je pochován ve vatikánské bazilice svatého Petra.
V roce Beranovy smrti se shodou okolností naplnil také osud vily u libereckého letiště, kde jej StB věznila. V souvislosti s plánovaným, ale nakonec nikdy neuskutečněným rozšířením letiště bylo v lednu 1969 vydáno rozhodnutí o její demolici.
