13.jún / spomienka: "Nepoškvrnené Srdce Panny Márie"

13.06.2015 19:18

 

 



 
Neposkvrněné Srdce Panny Marie
Immaculati Cordis B. Mariae Virginis Memoria

13. června, památka

ŽIVOTOPIS

Z historie:

Za prvního šiřitele úcty k Neposkvrněnému Srdci Panny Marie bývá udáván sv. Jan Eudes. Šířil ji i ve svých spisech a proto už r. 1688 byla tato úcta označována za církevně schválenou. První papežské povolení liturgického slavení dal Pius VII. (1800-1823).

V roce 1836 bylo v Paříži založeno ke cti Nejčistšího srdce Panny Marie bratrstvo, které šířilo úctu k Mariinu Srdci a rozšířilo se po celé Evropě. V karmelitánském řádu byla mariánská úcta od jeho počátku, Maria byla jeho patronkou a při zjevení v r.1251 předala sv. Šimonu Stockovi škapulíř jako známku spásy a závazku - oděv jako symbol lidského nitra, šaceného Boží milostí. Přesto se zde ještě dlouho o úctě k Mariinu Neposkvrněnému Srdci nehovořilo, ale v roce 1950 papež Pius XII. řekl k celému světu, že škapulíř je znamením zasvěcení Neposkvrněnému Srdci Panny Marie. Označil to za nevyhnutelné, protože Srdce Panny Marie uchráněné dědičné viny nás chce přivádět k Srdci Ježíšovu a k jeho milosrdenství.

V roce 1855 byl zaveden svátek Přečistého srdce Panny Marie. Nedlouho předtím, 8.12. 1854, bylo papežem Piem IX. vyhlášeno dogma o početí Panny Marie bez poskvrny prvotního hříchu. Teprve po něm se začal šířit výraz "Neposkvrněné Srdce Panny Marie".

Panna Maria o zavedení pobožnosti k svému Neposkvrněnému Srdci požádala ve Fatimě při zjevení 13.6. 1917 slovy: "Bůh chce zavést ve světě úctu k mému Neposkvrněnému Srdci."

Roku 1930 Panna Maria při zjevení sv. Kateřině Labouré (pam.31.12.) žádala o ražení, dnes po celém světě rozšířené, medailky "Neposkvrněného početí" (označované za zázračnou), na zadní straně se dvěma Srdci, Ježíšovým a Mariiným, takto spojenými do jedné úcty.

Neposkvrněnému Srdci Panny Marie papež Pius XII. zasvětil celý svět 31.10. 1942, od roku 1944 ustanovil jeho svátek na 22.8. za závazný pro celou Církev. Po II. vatikánském koncilu byl s upravováním církevního kalendáře na tento den zaveden svátek P. Marie Královny a svátek jejího Neposkvrněného Srdce přesunut hned za slavnost Nejsvětějšího Srdce Ježíšova, po 2. neděli po Seslání Ducha Svatého.

Slavnostní zasvěcení Neposkvrněnému Srdci Panny Marie Ruska a celého světa vykonal 24.3. 1984 papež Jan Pavel II.

ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI

ABYCHOM BEZPEČNĚJI DOŠLI SPÁSY

Obracíme se proto k Mariinu Srdci, které si Bůh vyhlédl, aby skrze ně zprostředkoval světu spásu.

Těm, kteří si kladou otázku, proč má v církvi stále více vzrůstat úcta k Panně Marii, když na počátku tomu tak nebylo, odpovídá sv. Ludvík M. Grignion: "Skrze Marii spása světa začala a skrze Marii nutně bude dovršena. Marii téměř vůbec nebylo vidět při prvním příchodu Ježíše Krista, aby lidé, ještě málo poučeni a osvícení o osobě jejího Syna se nevzdalovali od něho, lnouce příliš silně k ní, což by se bývalo patrně přihodilo, kdyby bývala byla známa, pro udivující dary, které jí dal Nejvyšší. (Grignion poukazuje dál na slova sv. Diviše Areopagity, že by ji býval považoval za bohyni, kdyby ho víra, v níž byl pevně utvrzen, nepoučila, že jí není.) Při druhém příchodu Ježíše Krista, bude ale Maria poznávána a zjevena působením Ducha Svatého, aby se skrze ni šířilo poznání Ježíše Krista, láska k němu a služba jemu. Důvodů, které vedly Ducha Sv. k tomu, aby skrýval svoji Nevěstu za jejího života a zjevoval ji jen velmi málo od kázání evangelia, už není. (O pravé pobožnosti k P. Marii)

Panna Maria, jako Prostřednice všech milostí (pam.8.5.) vše koná v úzkém spojení s Duchem svatým, s ním se sjednocuje a jako jeho nástroj, podle přání svého Syna, s mateřskou láskou napomáhá svým dětem adoptovaným na Golgotě pod křížem.

Srdce symbolizuje v Písmu svatém celý vnitřní život člověka. Je proto místem pro Boží působení. Také Mariino Srdce je vstupní branou do jejího nitra a tedy i do vztahu s Bohem a s lidmi. Její ověnčené srdce je podle sv. Augustina "schránkou všech tajemství", zvláště vtělení Božího Syna. Podle přesvědčení svatých Otců, "Maria jej počala dříve v srdci než v těle". Bůh se často obrací k srdci, když chce hluboce působit na celou osobu.

Tato úvaha směřuje k ujištění o Mariině sjednocení s Ježíšem, které bylo dovršeno po jejím nanebevzetí. Její Srdce prahne po tom, aby k Ježíši mohla přivádět duše, za které On po probodení svého Srdce prolil i poslední zbytky krve. Souhlas Mariina srdce s Božím záměrem představoval podobnou odevzdanost k přijetí Otcovy vůle jako u jejího Syna - vše pro naši spásu. Uctívat ji představuje též snahu "stávat se druhou Marií" pro dílo Ježíše a sjednocení se s ním. K tomu také směřují různé modlitby zasvěcení se Marii* je-li bráno vážně.

Panna Maria se v roce 1917 obracela k dětem ve Fatimě (ale i na své ostatní děti, které na různých místech jsou ochotny ji slyšet) slovy: "Modlete se, velmi se modlete za hříšníky. Mnoho duší jde do pekla, protože se za ně nikdo neobětuje a nemodlí."

Otec Gabriel Amorth toto volání Mariina Srdce o pomoc přirovnal k ozvěně slov Pia XII.: "Je to nikdy ne dost promeditované tajemství, že totiž spása mnohých závisí na modlitbách a dobrovolných umrtveních konaných za tímto cílem členy tajemného těla Ježíše Krista, a na spolupráci pastýřů a věřících, zvláště otců a matek rodin s božským Spasitelem" (Mystici corporis, 42). Z těchto slov pak vyvodil tajemství, které v nich máme slyšet: Spolupráce se Spasitelem! A dodal: "Toto tajemství nám ukazuje, jak úcta k Neposkvrněnému Mariinu Srdci zdůrazňuje spasitelnou lásku a zve nás k účasti na ní, zve nás ke spolupráci s Ježíšem na věčné spáse bližních."

Projevy spasitelné lásky pomáhají i nám, abychom bezpečněji došli spásy a jsou také milým dárkem podobným líbezné kytici Neposkvrněnému Srdci Panny Marie.

PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA

Oslavencům se nosí k svátku kytice. Jaká se může líbit Mariinu Srdci je jasné. Nemůže se jí líbit jiná než jejímu Synu, která se dává od srdce srdci.

Bože, Tys připravil v srdci blahoslavené Panny Marie důstojný příbytek Ducha svatého; na její přímluvu přebývej i v nás, abychom se stali chrámem Tvé slávy. Skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen

( závěrečná modlitba breviáře)

POZNÁMKA

* Zásvětná modlitba k Panně Marii:

Panno Maria, Matko Boží, zasvěcuji se tvému Neposkvrněnému Srdci se vším, co mám. Přijmi mě pod svou mateřskou ochranu. Ochraň mě před každým nebezpečím.

Pomáhej mi přemáhat pokušení, které mě svádí ke zlému, abych si zachoval čistotu těla i duše. Tvé Neposkvrněné srdce ať je mým útočištěm a cestou, která vede k Bohu.

Vypros mi potřebnou milost, abych se z lásky k Pánu Ježíši často modlil a obětoval za obrácení hříšníků a na usmíření tvého Srdce, které bylo uráženo tolika hříchy.

Ve spojení s tebou chci žít v dokonalé jednotě a oddanosti k Nejsvětější Trojici. Věřím v ni, klaním se jí a miluji ji. Amen.

 

Zásvětná modlitba k Panně Marii Karmelské na: http://sancti.catholica.cz/?id=3094

Přímluvná střelná modlitba:

"Bože, obětuji Ti plamenný žár lásky Neposkvrněného Srdce Panny Marie za tuto duši."

 

Růženec ke cti Neposkvrněného Srdce Panny Marie

Na začátku se pětkrát přežehnáme ke cti Pěti Svatých Ran Pána Ježíše: Ve jménu Otce, i Syna, i Ducha Svatého. Amen. Na velkých zrnkách se modlíme: "Neposkvrněné a Bolestné Srdce Panny Marie, pros za nás, kteří se k tobě utíkáme!" Na malých zrnkách se modlíme: "Matko, zachraň nás Plamenem lásky Svého Neposkvrněného Srdce!" Na zakončení růžence se nejprve třikrát pomodlíme: "Sláva Bohu Otci, i Synu, i Duchu Svatému, jako byla na počátku i nyní i vždycky a na věky věků. Amen." Poté následuje závěrečná modlitba: "Matko Boží, pros za nás hříšné a zasáhni celé lidstvo milostiplným Plamenem své lásky nyní i v hodinu smrti naší. Amen."

 

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Immaculati Cordis B. Mariae Virginis Memoria; Antonius, presb. et doctor Eccl. (1231); Gerardus, monachus (1138); Felicula (ca. s. IV); Achilleus, ep. Alexandrinus (312); Triphyllius (ca. 370); Cetheus seu Peregrinus (ca. 600); Eulogius, ep. Alexandrin. (ca. 607); Psalmodius (s. VII); Ragnebertus (680); Aventinus, eremita (s. VIII); Fandila (853); Maria Anna Biernacka (1943)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský